RAW food neboli syrová, "živá" strava je strava, jenž neprošla tepelným zpracováním (zahřátím nad 45°C) a jako taková je tedy plná aktivních enzymů, minerálů, vitamínů a kvalitních živin. Jakákoli tepelná úprava potravin nad 45°C (grilování, dušení, smažení...) ničí jejich nutriční hodnoty a enzymatickou aktivitu (enzymy = život), a mění jejich molekulární strukturu - ze syrových zásadotvorných potravin se po tepelné úpravě stanou potraviny kyselinotvorné. Tepelně upravené potraviny jsou tedy méně hodnotné, nepodporují naše zdraví, ale naopak (jsou toxické až karcinogenní). RAW food v praxi znamená stravování se především plody ovocných stromů a keřů, zeleninou, divokými bylinami, oříšky a semínky, mořskými řasami - syrovou rostlinnou stravou. Je to nejpřirozenější způsob stravování. Lidé, kteří se takto stravují, se nazývají vitariáni.
A jak to funguje v lidském těle? Bylo dokázáno, že po požití vařené stravy nastane v organismu nepřirozený stav - leukocytóza. Pojem leukocytóza znamená zvýšený výskyt bílých krvinek v krvi. Bílé krvinky jsou krevní buňky zajišťující funkci imunitního systému a objevují se v krvi vždy po vpádu neznámých či cizích látek do těla. Jinými slovy to znamená, že jakákoliv vařená strava je imunitním systémem těla vnímána jako cizí a nebezpečná látka. Imunitní systém těla je tak s každým vařeným pokrmem vysilován a namáhán, což vede k postupnému snižování imunity, následkem čehož se stáváme více a více náchylnými k různým nemocím a alergiím.
Proč dát přednost čerstvým potravinám před vařenými? Hlavním důvodem je zachování původní struktury a složení potravin, které zabezpečují rovnováhu mezi stovkami a tisíci výživných látek. Tepelná úprava tuto rovnováhu a strukturu ničí, což způsobuje nadměrné zatížení (nejen) zažívacích orgánů. Při tepelném zpracování potravin dochází k denaturaci, což znamená, že potrava je zbavena vody. Tato voda je však pro zpracování tepelně upraveného pokrmu trávicím systémem nezbytně důležitá, proto ji tělo musí doplnit z jiných zdrojů, což vede k nutnosti pít několik litrů vody (druhořadé kvality) denně. Ta nejkvalitnější voda jakou si lze představit, se nalézá v čerstvém ovoci a zelenině. Tepelná úprava pokrmů dále způsobuje srážení bílkovin. Denaturované bílkoviny jsou tělem obtížně využitelné a překyselují organismus (acidóza). Pokud je organismus překyselený, má nadměrnou spotřebu minerálu vápníku (potřebuje jej k navození rovnováhy v těle) a proto si jej bere ze zubů a kostí, což bohužel vede k osteoporóze a zubním kazům. Také tuky, jež projdou tepelnou úpravou mění svou strukturu (stávají se karcinogenními), což má následně destruktivní vliv na propustnost buněčných stěn. Cukry po tepelné úpravě karamelizují a rovněž se stávají těžko stravitelnými. Nestrávená a nestravitelná potrava podléhá kvašení a hnilobnému rozkladu, a zanáší střevní trakt, což vytváří přostředí pro výskyt a růst plísní, a jiných nežádoucích mikroorganismů.
Tepelné zpracování navíc ničí některé vitamíny a minerály obsažené v potravě - většina vitamínů a některé minerály nevydrží vystavení určité teplotě vůbec, jiné zůstanou, avšak v již modifikované podobě. Minerály tak například mění svoji podobu z organicky vázaných na anorganické. Jako takové jsou však lidským tělem buď nevyužitelné nebo rovnou škodlivé. Například železo je jako organicky vázaný prvek pro tělo nezbytnou základní živinou, ve své anorganické podobě je však pro lidský organismus zcela nepoživatelné. Anorganické minerály se spolu s vařeným pokrmem dostávají do krevního oběhu, kde se usazují v tepnách a kloubech, které tím ztrácí svou pružnost a pohyblivost (přichází artróza). Často se uvádí, že některé potraviny je musí být tepelně zpracovány, aby se z nich mohly určité látky lépe uvolnit. Zapomíná se ovšem na to, že tyto látky jsou uvolněny v denaturované a anorganické podobě, a že desítky jiných látek jsou nenávratně zničeny.
Třetím důvodem pro syrovou rostlinnou stravu je její enzymatická aktivita. Enzymy znamenají život. Jsou katalyzátory všech procesů v lidském těle, zajišťují mimo jiné vstřebávání a využití vitamínů, minerálů a trávení ostatních živin. Rostliny v sobě obsahují přesně takové složení a množství enzymů, jaké je zapotřebí k jejich rozložení. Teplota 40-45°C představuje hranici, za kterou je převážná většina enzymů zničena. Enzymy jsou tak ukazatelem míry znehodnocení potravin. Schopnost lidského organismu vyrábět si vlastní enzymy je limitována, a pravidelná konzumace vařené stravy (chudé na enzymy) vede ke zhoršování metabolismu bílkovin, škrobů a tuků, k vyčerpávání organismu a oslabené imunitě.
Celkově tedy ve srovnání s čerstvou rostlinnou stravou nedodává tepelně upravená strava tělu dostatek esenciálních živin, většinou pouze prázdné kalorie a znehodnocené složky potravy, jež zatěžují trávicí a vylučovací orgány. Důsledkem je pak nadměrně toxický stav buněk, snížená vitalita a nervový potenciál, chronická únava, oslabená imunita a acidóza (překyselení) organismu, s čímž souvisí řada nemocí a civilizačních neduhů, včetně předčasného stárnutí. Člověk je jediný tvor na této planetě, který si svou stravu tepelně upravuje. Je také jako jediný postižený takovým množstvím chorob. Vařením zbavujeme potraviny své přirozené chuti, což nás vede k potřebě užívání řady koření a zejména nadměrného množství soli, což může vést k mnoha zdravotním komplikacím.
Jasnou ukázkou rozdílu mezi syrovou (živou) a tepelně zpracovanou stravou je semínko slunečnice namočené do vody nebo zrnko obilí zasazené do země. Obojí začne klíčit a započne nový život. Naproti tomu pražené semínko nebo vařené obilí by v obou případech zplesnivělo. Klíčící semínko je továrna na výrobu živin, je skutečnou "nutriční bombou". V prvním případě tedy konzumujeme živou stravu, jež tělo vyživuje a léčí, v druhém jen prázdnou hmotu, která organismus zanáší a oslabuje imunitu. Především v zimním období, kdy není až taková možnost kvalitního ovoce a zeleniny, jsou klíčky v mém jídelníčku denně.
Konzumace syrové stravy má svá nesporná plus - zcela přirozeným a nenásilným způsobem se nám upraví tělesná váha, zjemní a vyčistí se pleť, vlasy zhoustnou, přestane nás obtěžovat pálení žáhy, máme spoustu energie a menší potřebu spánku, protože tělo již nemusí vydávat tolik energie na trávení vařené stravy. Náš organismus projde celkovým omlazením. Syrové rostlinné potraviny jsou téměř výhradně zásadotvorné, proto nedochází k acidóze (překyselení) organismu a jejím následkům jako je např. rakovina. Při konzumaci živé stravy jsme a zůstaneme zdraví. Po psychické stránce nás tento typ stravování ovlivňuje tak, že jsme více v pohodě, reagujeme klidněji na stresové situace a máme jasnou, kreativní mysl. Zkrátka, cítíme se výborně a celkově záříme zdravím.
Přechod na vitariánskou stravu nemusí být vůbec lehký, proto přecházejme postupně tím, že budeme zvolna navyšovat podíl syrové stravy v našem jídelníčku. Při okamžitém přechodu z vařené stravy na 100% syrovou stravu totiž zpravidla nastává velmi silný detox těla (organismus se zbavuje nastřádaných nečistot a překyselení) se všemi jeho nepříjemnými projevy, jako je např. bolest hlavy, vyrážka (akné), střídání nálad, zvýšená únava atp. Tyto symptomy po určité době odezní, ale byla by škoda, kdyby se kvůli počátečním těžkostem na RAW food zanevřelo. Proto je pozvolný přechod na syrovou stravu vhodnější a příjemnější.
V létě je přechod na syrovou stravu určitě snadnější. Vlivem okolních teplot má tělo potřebu se zchladit a to mu konzumace ovoce a zeleniny, zejména melounů a okurek, příjemným způsobem umožní. Navíc léto nás ke konzumaci většího množství ovoce a zeleniny přímo vybízí - plody nabité životadárnými látkami nám dozrávají téměř „pod nosem“ a je snadné se k čerstvě utrženému ovoci a zelenině dostat, ať již na vlastní zahrádce či různých farmářských trzích. Léto je pro vitariány obdobím hojnosti. Avšak ani v zimě nijak nestrádají. Z lokálních zdrojů se na jejich kuchyňských stolech objevují uskladněná jablíčka, mrkev, houby, dýně, kysané zelí, (naklíčená) semínka a oříšky a sušené plody. Do smoothie a pokrmů dále přidáváme superfoods a zelené potraviny (zelený ječmen, chlorella, spirulina). Naklíčená semínka (např. pohanka, slunečnice, cizrna, mungo či vojtěška) by měla být v zimě a časném jaře nedílnou součástí syrového jídelníčku. A když teplota padá k mrazu a potřebujeme se zahřát, přidáme do pokrmů (nejlépe čerstvé) chilli papričky, křen, česnek, cibule, pórek, zázvor, chilli, kurkuma, skořice, kardamon, hřebíček, bazalka, oregano. Výborně zahřívá také pohanka, ořechy a semínka. Může se na první pohled zdát, že vitariáni mají velmi omezený jídelníček a chutí na výběr, ale opak je pravdou. Při bližším prozkoumání zjistíte, že v oblasti rostlinné stravy je nekonečná hojnost a pestrost potravin i lahodných chutí.
Vitariánství je synonymem pevného zdraví. Díky rostlinné syrové stravě se náš organismus pročistí (detoxikuje se) a my můžeme dát lékařským ordinacím sbohem. Vyjděme tedy vstříc zářícímu zdraví a psychické pohodě za pomoci živé stravy – je to snadnější než se může zdát!
Zařazení RAW stravy do jídelníčku Vám přinese:
- postupnou eliminaci zdravotních problémů díky silné imunitě!
- oddálení stárnutí! RAW strava má díky enzymům nesporný vliv na udržení mladého vzhledu, má tzv. anti-ageing efekt!
- čistou a zářivou pleť díky nenásilné a přirozené detoxikaci!
- konec počítání kalorií! Po přechodu na raw stravu silnější typy zhubnou a váhu si snadno drží.
- konec pálení žáhy! RAW stravou nezatěžujeme trávící systém tak jako tepelně upravenou stravou, takže po jídle nedochází k pálení žáhy - trávíme snadno a rychle.
- konec únavy a spoustu energie! Energii doplňujeme s každým soustem.
- jasnou a kreativní mysl, probuzení Vaší vnitřní intuice.
- více psychické pohody a stabilně dobrou náladu! :)
Známí vitariáni:
Demi Moore, Cher, Donna Karan, Alicia Silverstone, Sting, David Bowie, Seal, Prince, Pierce Brosnan, Woody Harrelson, Daryl Hannah, Susan Sarandon, Venus Williams, David Duchovny, Téa Leoni, Michael Keaton, Edward Norton a z českých zástupců např. herec Jaroslav Dušek a Dalibor Gondík, tenistka Martina Navrátilová či MUDr. Martin Prokeš...
