Rawsuperfood Cz

 

 

Sledujte naše novinky na Twitteru:

 

 

 

 

 

 

 


» Vitální energie potravin


Vitální energie obsažená v potravinách bývá často označena i pojmem radiace potravin. Je to očím neviditelná síla, bez níž by neexistoval život. Japonci ji označují jako „ki“, Číňani jako „chi“ a u nás se nejčastěji nazývá vitalitou. Asi nejznámějších badatelem v této oblasti je francouzský vědec André Simoneton, v ČR se pak touto problematikou zabýval MUDr. Kahuda, DrSC., jenž vydal svá poznání tiskem (Fundamentální záření hmot, 1980).

 

Už před mnoha tisíci lety upozorňovali duchovní Mistři, že pro dosažení harmonie s vesmírnými zákony je třeba přidat k modlitbám, meditacím a duchovním tělesným cvičením také respekt k energiím, které se do organismu dostávají stravou. Vliv stravy můžeme denně pozorovat i my sami na sobě - po některých jídlech je nám lehce a příjemně, dodají energii a po jiných jsme akorát tak zralí „dát si šlofíka“.

 

Vědci v čele s Ing. Simonetonem zjistili, že lidský organismus vyzařuje vlny v rozsahu 6200 až 7000 jednotek angström (jednotka menší, než mikron), což odpovídá růžové barvě slunečního spektra. Léčitelé a osoby na vysokých stupních duchovního vývoje mívají 9000 i více jednotek angström. Má-li tělo radiaci okolo 6500 jednotek angström, znamená to, že člověk je zdráv. Při nemoci je naměřena radiace mnohem nižší.


Ing. Simoneton prováděl svůj pokus tak, že krmil pokusná laboratorní zvířátka (z hlediska potravinářské vědy) pečlivě vypočítanou, plně hodnotnou stravou, obohacenou o umělé vitamínové a minerální doplňky. Všechny druhy pokusných zvířat však Po určité době vykazovaly po určité době únavu a špatný vývoj oproti těm, která dostávala svou přirozenou (syrovou) stravu. Když přidal do té vědecky vypočítané potravy určité množství s dobrým vyzařováním (čerstvou zeleninu a ovoce, obilí), tak všechna zvířata se začala vyvíjet normálně a bez únavy, byli opět plní chuti do života. Z toho vychází, že teorie o skladbě potravy pro dlouhý a zdravý život (poměr bílkovin, sacharidů, vitamínů a minerálů), stejně jako teorie o joulech – kaloriích nejsou komplexní. Pro pevné zdraví je tedy prvořadá nikoliv hodnota kalorická, ale hodnota životodárná - vitální.

 

Pro usnadnění budeme dělit potraviny podle záření na 4 kategorie:

1. kategorie - potraviny se zářením vyšším, než je vyzařování člověka, tedy od 6500 do 10000 jednotek angström, jsou pro lidský organismus nejvýživnější:

  • dužiny zralých plodů a jejich čerstvě vylisovaná šťáva

  • zeleniny syrové, nebo šetrně tepelně upravované

  • obilí a potraviny z něj připravené, i čerstvě namletá mouka

  • olejnaté plodiny a z nich za studena vylisované oleje a másla: mandle, ořechy, olivy, sója, sezam…

  • ze živočišných potravin to jsou čerstvé mořské ryby a korýši, čerstvá smetana a máslo, zcela čerstvá vejce.

  • mořská sůl, včelí kašička

2. kategorie - potraviny s radiací 3000 – 6500 jednotek angström:

  • čerstvé mléko (za 12 hodin klesá jeho radiace na 40 %, za 24 hodin na 10%)

  • kokosový a arašídový olej

  • zelenina vařená nad 15 minut a s vyšší teplotou

  • vařené mořské ryby.

3. kategorie - potraviny s radiací pod 3000 jednotek angström (vařené maso, uzeniny, nefermentované sýry, vejce po 15 dnech, pasterizované mléko, káva, čaj, čokoláda, průmyslové zavařeniny).

4. kategorie – potraviny, jejichž záření je téměř nulové (konzervy, kamenná sůl, fermentované sýry (s plísní), margaríny, alkohol, cukr, průmyslové těstoviny, konzumní pečivo a chléb). Potraviny této kategorie požívané v nadbytku, vedou k těžké intoxikaci lidského organismu.


Ovoce v době nejvyšší zralosti, konzumované při sklízení, má hodnotu 9 – 10000 jednotek angström. Hodnotu radiace lze i zvýšit, například hrušky (ještě zelené), mají po utržení 3000 jednotek angström, po 4 – 5 dnech však již 4-5000, v dalších dnech pak 8000 (čistě žluté), po 20 dnech 9000 jednotek angström. Tedy dozráním se hodnota radiace zvýší 3x! Když hrušky začnou hnědnout, klesá hodnota zpět na 3000, když se začnou kazit, spadne až na 1000 jednotek angström. U sušeného ovoce naměřil Simoneton 4000 jednotek angström a po máčení ve vodě 5000. Totéž platí pro sušenou zeleninu a bylinky. Pro zeleninu platí tytéž hodnoty jako u ovoce s tím rozdílem, že počínaje utržením zelenina radiaci ztrácí (oproti ovoci, u kterého se dozráním radiace zvyší). Syrová a šetrně upravená zelenina má 9000 jednotek angström. Brambory mají syrové 2000, pečené 9000 a vařené 6 – 7000 jednotek angström. Čerstvé luštěniny a boby mají 7 – 8000 jednotek angström, po měsíci po utržení už skoro nic nevyzařují, ale namočením se v nich opět probudí život a radiace. Obilí v celých zrnech má taktéž vysokou radiaci - pšenice vyzařuje 8 – 9000 jednotek angström, pohanka, oves, kukuřice 8500. Vařením obilí radiace stoupá až na 9 - 10000 jednotek angström. Čerstvě namleté obilí vyzařuje stejně jako zrní, kváskový chléb z čerstvě namletého obilí má 9200 jednotek angström. Čerstvě vyrobené (domácí) těstoviny, dokud jsou ještě měkké (tedy neusušené) mají vlnovou délku jako obilí. Olivový olej má úžasnou schopnost udržet si radiaci – čerstvý má 8500 jednotek angström, po 6 letech měl jen o tisíc méně. Čerstvý řepkový olej má záření 5000 jednotek angström. Toto platí pro všechny oleje z prvního lisování za studena. Konzumně prodávané stolní oleje mají vesměs pod 4000 jednotek angström. Stářím radiace olejů klesá, výjimkou je olivový. Sladkovodní ryby z horských bystřin mají 5 – 6000 jednotek angström, ale ryby z řek okolo velkoměst (Paříž) dosahují hodnot kolem 600. Čerstvé kravské mléko změní za 24 hodin svou radiaci ze 6000 na 2000 jednotek angström. Víno a pivo dosahují hodnot kolem 4000 jednotek angström, některé druhy však jen 2000, mošty mají jen 2000. Oproti tomu čerstvě vylisovaná šťáva z jablek má 8500 jednotek angström. Zajímavé jsou i hodnoty odvarů z čerstvých bylinek. Heřmánek, máta, dubová kůra a jasan vykazují 8000, ořešák 8500 a meduňka dokonce 9000 jednotek angström. Voda vykazuje hodnotu blízkou nule oproti vodě z ledovců a minerálkám, které přímo u pramene mají 8800 – 14000 jednotek angström. Jen pro zajímavost: kamenná sůl má hodnotu pouze 1 – 2000 jednotek angström, zatímco mořská sůl 9000. Včelí med má radiaci 5 – 8000, ale včelí kašička dosahuje závratných hodnot 11000 jednotek angström. Ořechy a semínka se pohybují kolem 8000 jednotek angström.


Ve světle výše uvedených hodnot je zajímavý pohled na pojídání masa. Maso ihned po zabití zvířete vykazuje vlnovou délku 6500 jednotek angström, avšak již po několika hodinách záření zcela zaniká a maso se mění v kus hnijícího materiálu.


Výzkumníky, inspirované pracemi Ing. Simonetona, brzy napadlo změřit, v jakých radiačních pásmech se nejlépe daří mikrobům, bakteriím, virům a jaká vyzařování jsou spojena s určitými nemocemi. Zjistili, že nemocím se daří pouze v určitém radiačním pásmu, vždy nižším než je 6500 jednotek angström (průměrná radiace zdravého člověka). Výběr hodnot nemocí podle autora výzkumu, M. Bovise:

  • rakovina – 4875 jednotek angström

  • chřipka – 5600 jednotek angström

  • meningokok – 3100 jednotek angström

  • tuberkulóza – 5525 jednotek angström

  • pneumokok – 5460 jednotek angström

  • spalničky – 3250 jednotek angström

  • spála – 4200 jednotek angström

  • malárie – 5505 jednotek angström

  • revmatismus – 3250 jednotek angström

 

Co z toho tedy vyplývá? Abychom neonemocněli, stačí mít vyšší radiaci těla. Abychom získali vyšší radiaci, potřebujeme jíst co největší možné množství potravin s vysokým vyzařováním. Je to jednoduché - zdraví máme ve vlastních rukou.

 

Zdroj: Fundamentální záření hmot, 1980

 

NWIxYmYx